Peliké

Attika, Řecko, (skupina G), kolem 350 př. Kr.

Naleziště: Pantikapaion (dn. Kerč)

Peliké těžší formy s baňatým tělem. Keramická hlína. Výzdoba provedena červenofigurovou technikou za použití černého listru a bílé, plasticky nanášené engoby. Centrální postavou výjevu přední strany je klesající Arimaspos, bojující mezi dvěma gryfy. Na zadní straně dvě postavy mužů v himatiích u stély. Pod spodním nasazením uch palmety, při okraji a kolem panelové výzdoby vejcovec.

V. 27,7 cm

UMP 8316  

Zakoupeno od Vladislava Škorpila v roce 1901.

Zápasy Arimaspů s gryfy či levharty patří k nejtypičtějším motivům. Hérodotos vypráví (III., 116, IV., 13.), že „jednoocí“ Arimaspové, žijící ve Skythii, odcizili zlato, které měli hlídat Diovi služebníci – bájní gryfové se lvím tělem, orlí hlavou a křídly. Proto bývají v námětech výzdoby nádob s Arimaspy jejich nejčastějšími protivníky. Arimaspové bojují s kopím na koni nebo jako pěší, mívají vousy a ornamentálně zdobený těžký orientální šat. Již řecký lékař a historik Ktésiás z Knidu 5./4. století př. Kr. popisuje ve svých „Indika“ jejich kruté bojové scény. Na kerčských vázách bývá Arimaspova figura umístěna v levé části obrazového pole a protivník vpravo – patrně se jedná o přežívání řecké konvence, že vítězná strana bojuje vždy zleva. Většina antických autorů situuje mýtus o boji Arimaspů s gryfy do severního Černomoří.

Jak známe téměř ze všech objevených kerčských pelik, měly nádoby přední stranu zdobenou kvalitnější malbou, lepším výběrem námětu i jeho kompozicí a realizací. Zadní, rubová strana nesla většinou jen siluety dvou až tří postav mužů v himatiích u stély. Toto dekorativní vyobrazení vychází pravděpodobně z kdysi oblíbených palaistrových scén, ale vyskytují se i názory, že se jedná o podobu zemřelých. Pozdní malby konce 4. století př. Kr. přecházejí až ve skicovité skvrny.